Blind Guardian      "At the Edge of Time"     2010
 
Dalo by se říci, že cykličnost 4 let se kterou velikáni Blind Guardian vydávají své desky je již zažitá a tak i novinkové album "At the Edge of Time" vychází právě po čtyřech letech, tedy nyní v roce 2010.
Co říci úvodem? Pokud se Krefeldská banda rozhodne něco vytvořit, má to váhu a stojí to za to. Takhle souhrnně lze konstatovat práci Blind Guardian již po nějaké to desetiletí. Pokud si sáhneme do stojanu s CD, kde je diskografie Blind Guardian, uslyšíme na každém jejich CD nezaměnitelný rukopis a odlišnost, jak zvukovou, koncepční, aranžérskou atd.. Každá deska dýchá svůj osud a má svou tvář, žije svůj vlastní život. Může se stát, že podobnost rukopisu se projeví tu tam, tu zase tam, ale v celkovém pojetí tvorby Blind Guardian je jasné, že jsou to mistři svého oboru a přestože vydání jejich práce má celkem dlouhodobý charakter, stojí za to si počkat.
K novince která je zvukově na výši, takovou čistotu bicí soupravy jsem už skutečně dlouho neslyšel. Pak jsem Cd poslouchal, poslouchal a dospěl jsem k závěru, že chlapci se tak trochu vrátili ke svým kořenům, alespoň dle kytarových riffů aby to řádně okořenili pozvali si k nahrávání ještě Pražský symfoňák. Takže skladby jsou rychlejší, než na předešlých dvou deskách, ale stejně dobře propracované a důkladně načechrané.
Prvotním zásunem kotouče do mechaniky mne přivítala symfonická předehra skladby "Sacred Worlds", ke které jsem také okamžitě shlédl videoklip, jedná se o skladbu, která byla určena k počítačové hře. Takhle si myslím, že je vše dobře odstartováno a v pohodě se přelévá z jedné skladby na druhou. Za zmínku určitě stojí obě balady, které hodně vybočují a jsou jasným příkladem o tom, že Blind Guardian svou práci odvádí více než-li dokonale. Tyto balady "Curse My Name" a "War Of The Thrones" jsou ladné a poslouchatelné až mi brněly palce u noh. Nelze vyzdvihovat jen balady, protože na kouzelném kotouči, který zdobí nádherný booklet s drak, se nachází absolutní vypalovačky "A Voice In The Dark", "Tanelorn" a "Ride Into Obsession" ve kterých je právě možno postřehnout možný návrat ke kořenům tvorby desek Imaginations From The Other Side a Nightfall In Middle Earth.
Blind Guardian nevydal žádné koncepčí dílo s excelentním příběhem ale po hudební stránce a hlavně, hlavně po zvukové je to něco úchvatného. Křišťálový zvuk vás bude bez nadsázky provázet celým albem, stejně tak preciznost kytar a vokál Hansiho Kirsche.
Co říci závěrem? Je to opravdový skvost do sbírky powermetalových mohykánů, který se bude tyčit v poslechovosti nad rámec svých předpokladů. Klobouk dolů. Dávám plnou palbu bodů, protože ohodnotit desku nižší klasifikací by bylo neúměrné k tomu co lze nasát z celé nahrávky. Toliko potřebné energie …...